Zlomené srdce
30. června 2009 v 15:09 | Woody
Známe to všichni! Zamilujeme se do osoby, která je zadaná nebo o nás prostě nemá zájem a hned máme zlomené srdce. Ale proč se to děje? To se nemůžeme zamilovat do toho, kdo o nás má opravdový zájem? Ne, tohle je snad zákon schválnosti. Táhne nás to k tomu, koho nemůžeme mít! Srdce je nejsilnější orgán v lidském těle, přesto jeho zranění bolí nejvíc a hojí se nejdýl.
Není těžké jít a někoho sbalit, těžké je si ho udržet. Nechápu lidi, co jsou spolu celý život.
Láska si nevybírá, zásáhne tě, když to nejmíň čekáš a málokdy skončí dobře.
Je to v háji! Láska je jen chvilkové poblouznění. Zamilovat se je jako upsat se ďáblu. Chvíli zažíváš štěstí, potom tvrdě zaplatíš.
Lepší než láska je flirt.
Dodávky plynu z Ruska
24. ledna 2009 v 18:17 | Woody
Dodávky plynu z Ruska
Česká Republika je společně s dalšími Evropskými zeměmi (Francie, Německo, Rakousko, Ukrajina, Srbsko, Polsko, Slovensko…) závislá na dodávce zemního plynu z Ruska. Rusko dodává přes Ukrajinu zhruba 80 procent zemního plynu, který je určen na vývoz do Evropy. Česká republika je na ruském plynu závislá asi z 80 procent, Slovensko ještě více.
Moskva však od Nového roku přerušila dodávky plynu Kyjevu, protože se s Ukrajinci neshodla na ceně plynu, a o týden později vinou vyhrocení sporu ustaly i dodávky do Evropy. Moskva obviňovala Kyjev, že "krade" plyn z tranzitu, Kyjev se hájil, že odebírá pouze technický plyn, nutný k udržení plynovodů v chodu. Rusko tvrdí, že Ukrajina si z tranzitních plynovodů neoprávněně odčerpává plyn pro svou potřebu. Ukrajina se údajně snažila ruský plyn předávat dál do Evropy, přiznala však, že si odčerpává část plynu potřebného k zajištění tranzitu suroviny. Rusko s Ukrajinou vede spor o ceny plynu a tranzitní poplatky. Kyjev údajně nechce přistoupit na tržní ceny a platí pozdě. Kvůli sporu začal Gazprom dodávky plynu přes Ukrajinu omezovat na začátku ledna.
Nejprve docházelo k omezení přívodu zemního plynu přes Ukrajinu do Česka, následně byl přerušen úplně. Ukrajinská státní energetická společnost Naftogaz uvedla, že Rusko přestalo plyn dodávat, naopak ruský monopolní vývozce plynu Gazprom tvrdí, že Rusko plyn dodává i nadále, avšak Ukrajina odstavila všechny čtyři tranzitní plynovody. Do České republiky neproudí zemní plyn z Ruska od 7. ledna. Plynárenský koncern RWE Transgas zatím zásobuje dodávkami z Norska a z vlastních zásobníků. O víkendu se spotřeba plynu v Česku snížila na zhruba 40 milionů kubických metrů za den. Rezervy jsou ještě přibližně na měsíc. Pouze omezené množství nebo vůbec žádný plyn už nedostává více než deset evropských zemí, včetně České republiky a Slovenska. Nejhůře byl na tom zřejmě Balkán. Podle agentury AP jsou bez tepla desítky tisíc lidí a vlády jsou nuceny hledat alternativní zdroje energie. V úterý byly zcela bez ruského plynu Bulharsko, Řecko, Makedonie, Rumunsko, Chorvatsko, Srbsko a Turecko. Výrazný pokles tlaku v přijímacích stanicích hlásila Francie, Německo, Rakousko, Polsko a Maďarsko. Hůře než Česko na tom bylo Slovensko, které je na Ruském plynu plně závislé. Česká Republika je odběratelem i německého plynu, proto se rozhodla Slovensku pomoci. Společnost RWE Transgas dodává od nedělní osmé hodiny ranní na Slovensko přes Česko denně 20 milionů krychlových metrů zemního plynu severní cestou z plynovodu Jamal.
Ruský premiér Vladimir Putin se dohodl s ukrajinskou premiérkou Julií Tymošenkovou na dodávkách plynu do zemí EU přes Ukrajinu. Dohody mezi ruským plynárenským monopolem Gazprom a ukrajinskou společností Naftogaz o tranzitu ruského plynu byly podepsány v pondělí v Moskvě. Podpisu byla přítomna i Tymošenková a Putin. Hned poté byly obnoveny dodávky evropským odběratelům přes Ukrajinu.
Referát-atomovka
16. listopadu 2008 v 13:42 | Woody
ATOMOVKA
Jaderná bomba byla poprvé vyvinuta ve Spojených státech v rámci vojenského projektu Manhattan (1943-1945), který probíhal v laboratořích v Los Alamos za vedení Roberta Jacoba Oppenheimera. Výsledkem projektu byl první pokusný jaderný výbuch, který proběhl 16. července 1945 v poušti White Sands poblíž města Alamogordo.
Další vyrobené bomby Little Boy a Fat Man byly o několik týdnů později svrženy z bombardérů B-29 na japonská města Hirošimu a Nagasaki. Letoun B-29 Enola Gay svrhl 6. srpna 1945 v 8.16 na Hirošimu uranovou jadernou pumu o ekvivalentu přibližně 15 000 tun TNT. Letoun B-29 Bock's Car svrhl 9. srpna 1945 v 11:02 plutoniovou bombu na Nagasaki. Obě pumy zabily okamžitě zhruba 130 000 lidí a dalších 100 000 umíralo na následky výbuchu v dalších letech.
Druhou atomovou mocností se v roce 1949 stal Sovětský svaz, kde výzkum a vývoj jaderně zbraně vedl akademik Igor Kurčatov. Sovětský svaz také otestoval největší jadernou bombu na zemi v novodobé historii, která nesla jméno Car-bomba (rusky: Царь-бомба). Podle původních plánů měla být 4fázová (z toho 2 fáze byly vodíkové) se silou přes 100 Mt. Od původních plánů se však ustopilo a 4. fáze (kde měl být Uran 238 byla nahrazena olovem. Tlaková vlna výbuchu byla měřitelné ještě při třetím oběhu kolem Země.
V průběhu 20. století se jadernou zbraň podařilo získat také Velké Británii, Francii, Číně, Indii a Pákistánu. Severní Korea se k vlastnictví jaderných zbraní přiznala 10. února 2005. Izrael pravděpodobně jaderné zbraně vlastní, avšak oficiálně to nepřiznal. O výrobu jaderné zbraně se v minulosti pokoušely i další státy. Na počátku první dekády 21.století se ji pravděpodobně pokouší vyrobit Írán. Některé země svůj jaderný program zastavily či zrušily na základě smluv o nešíření jaderných zbraní; JAR se rozhodla své jaderné zbraně zničit. Některé státy východní Evropy získaly následkem rozpadu Sovětského svazu jaderné zbraně, následně je však předaly zpět Rusku. Jaderné zbraně představovaly hlavní odstrašující prostředek studené války.
Referát-Zámořské objevy
16. listopadu 2008 v 13:41 | Woody
ZÁMOŘSKÉ OBJEVY
Zámořské objevy v průběhu 15. stol. znamenají jednu z největších událostí lidské historie. V praktickém smyslu signalizovaly konec středověku a začátek novověku.
Přibližně od r. 1450 začali Evropané podnikat množství výzkumných výprav po moři, především kvůli obchodu. Po staletí obchodovali s Čínou, Indií a celou Asií, ale vždy cestovali po souši. V r. 1453 dobyli osmanští Turci Cařihrad ( dnes Istanbul) a jejich cesty přerušili. Evropané tedy museli přijít na způsob, jak dosáhnout východu po moři. Dychtili také po objevech cizích zemí.Mezi vůdčí země ve výskumných výpravách patřilo Portugalsko. V 60 letech 15. stol. portugalští námořníci přepadávali západní pobř. Afriky, kde hledali zlato a otroky. V r. 1488 Bartolomeo Diaz připlul k mysu Dobré naděje a v roce 1498 Vasco da Gama dorazil do Indie. Od té doby zakládalo Portugalsko na pobřeží Indického oceánu obchodí centra. Druhou významnou zemí bylo Španělsko které zamířilo na západ. V roce 1492 Kryštof Kolumbus při plavbě přes Atlantický oceán objevil několik ostrovů. V přesvědčení, že se jedná o indické ostr. nazval je Západní Indie. Ve skutečnosti se jednalo o součást obrovského amerického kontinentu.
Kryštof Kolumbus proslul jako objevitel Ameriky. Budiž, tak ho historie zná a bude zřejmě znát navždy, i když pravděpodobně nebyl prvním mořeplavcem, který se na americký kontinent doplavil.
V r. 1499 Amerigo Vespucci přistál u břehů J Ameriky. Nový neznámý světadíl byl nazván podle něho. Od té doby doby španělští dobrodruzi dobývali americké území ve jménu španělského krále. Španělský král prohlásil nová území v Americe za součást Španělska a vysílal své zástupce, jimž se říkalo místokrálové, aby tam vládli. Prvním místo králem byl Kolumbus, který nazval domorodé Američany, kteří zde žili, Indiány.
Brzy po zahájení výzkumných výprav se Španělé začlai obávat, že by Portugalsko mohlo jejich navá území napadnout. V roce 1494 podepsalo Španělosko s Portugalskem tordesillaskou smlouvu, která narýsovala pomyslnou čáru dělící - Nový svět-. Země na východ od této linie připadli Portugalsku, západním směrem Španělsku. Španělsko i Portugalosko zakládali na nových územích své říše. Portugalci přistáli v J Americe na východ od tordesillaské hranice v roce1500 nazvali novou zemi Brazílií. Založili obchodní stanice v Indickém oceánu a ještě dál na východ. Portugalci se snažili žít s domorodci v míru a nakupovat od nich zboží k prodeji v Portugalsku. Oproti tomu Španělé zaváděli v dobytých zemí J Ameriky přísnou vládu. V letech 1519 až 1521 Hernando Cortez dobyl aztéckou říši a v 30 letech 16. stol. dobyl Francisco Pizarro říši Inků. V roce 1519 se portugalský námořník Fernando de Magalhaes vydal na dvouletou plavbu kolem zeměkoule. Výprava prokázala že svět je kulatý.
Nové plodiny - kukuřice, rýže, morušovník, brambory. Jedním z důsledků mezikontinentálního obchodu byl i ohromný příliv drahých kovů do Evropy, především do Španělska a Portugalska. Pokles ceny peněz měl za následek růst cen potravin a různých výrobků.
Referát-Mendělejev
16. listopadu 2008 v 13:39 | Woody
Periodická tabulka prvků
Dmitrij Ivanovič Mendělejev
- Ruský chemik narodil se 27. února 1834 v Toboľsku na Sibiři jako nejmladší z 15 sourozenců. Jeho dětství nebylo snadné. Otec byl slepý a matka se snažila řídit továrnu na výrobu skla jak nejlépe uměla, aby všechny uživila. Ještě než dosáhl 20 let, oba rodiče mu zemřeli.I přes takovéto rodinné poměry měl Dmitrij možnost studovat v Petrohradě, ve Francii a v Německu.
- Po studiích se stal profesorem chemie na univerzitě v Petrohradě.
- Objevil periodický zákon-tj. Pravidelně se u prvků opakující podobné vlastnosti. Prvky s podobnými vlastnostmi mají stejný počet Valenčních elektronů. Tzn, že chemické a fyzikální vlastnosti prvků závisí na jejich atomových hmotnostech. Tento zákon opravil Henry Moseley podle rostoucích protonových čísel.
- Publikoval svou první tabulku prvků v časopise Ruské chemické společnosti v roce 1869. O rok později předložil přesnější tabulku- doplnil ji o další prvky- měla název "Přirozená soustava prvků a její použití k udání vlastností prvků dosud neobjevených". Tyto prvky jsou dnes známé jako Sc, Ga, Ge, Tc, Re, Po, Fr, Ra, Ac, Po. Z nich přesně popsal například germanium, galium nebo skandium, které byly objeveny až později. V tabulce bylo jen 62 prvků (dnes je to 120). Kromě názvů prvků zde byly zapsány jen atomové hmotnosti.
- Mendělejev zemřel 20. února 1907 v Petrohradě ve věku 72 let.
Tramore
27. října 2008 v 12:58 | Woody
O prázdinách jsem byla na dovolené v Irsku u své kamarádky. Mimo jiné jsme navštívili Tramore-ty kolotoče. Bylo to fakt boží, kdo nezažil, tak nemůže pochopit tu nádheru! Fakt paráda...dám sem několik videoklipů z těch atrakcí.....fakt se na to podívejte až do konce....hned bych na to šla znovu!




Pár dobrých blbostí
8. června 2008 v 20:49 | Woody
Některé jsou docela dobré





Schnuffel-Kuschel song
Referát-Keltové
15. listopadu 2007 v 19:58 | Woody
Keltové
Keltové, neboli Galové, jak se jim říká, byli skupinou indoevropských kmenů, jejichž počátky sahají k mladobronzové kultuře popelnicových polí mezi Čechami a tehdejší Francií. Počátky rozšiřování Keltů po Evropě se datují přibližně k 5.- 4. století před naším letopočtem, kdy můžeme s jistotou doložit expanzi keltských skupin v severozápadních Alpách. Ve 4.-3. století před naším letopočtem ovládali postupně Itálii, Karpatskou kotlinu, Balkánský poloostrov a Malou Asii. Po omezení moci se pak soustředí hlavně ve střední Evropě. Stali se důležitou etnickou částí pro vznik anglických a francouzských národů. Vytvořili vyspělou laténskou kulturu, jakož i ve vynálezech předběhli svoji dobu, když keltská společnost využívala nástroje, jako mlýnek na obilí, rychlý hrnčířský kruh či v zemědělství radlice. Již roku 390 př.n.l. Keltské kmeny pod vlivem přelidnění starých sídlišť a pod nátlakem germánského ohrožení opouštějí Podunají a Porýní a postupují směrem do horní Itálie. Po obsazení některých měst se Keltové usazují v Pádské nížině, která se tak stává východiskem pro jejich další expanze. Po prvních srážkách mezi Kelty, postupujícími ze severní Itálie, a Římany dochází kolem roku 390 př.n.l. k rozhodující bitvě u řeky Allia. Po zdrcující porážce Římanů se Galům pod vedením náčelníka Brenna otevřela cesta k Římu. Porážka Říma umožnila italským kmenům Volsků, Aequů, Etrusků a Herniků sestoupit z Apenin k pobřeží Kampánie. Galové se také zapletli do druhé punské války (218-201 př. n.l.). Při pochodu na Řím Hannibal spoléhal na podporu nespokojených římských spojenců, ale v tomto směru se přepočítal. Na jeho stranu se přidaly jen některé italské kmeny a v severní Itálii Galové, ale venkovské obyvatelstvo ho nevítalo. Hannibal se tak dostal v Itálii do izolace. Dalším střetnutím pro Kelty byla Galská válka proti Gaiusovi Juliusovi Caesarovi. V té v letech 58 - 51 př. n.l. dobyl Galii až k řece Rýnu. Události těchto let zapsal Gaius Julius Caesar do své knihy Zápisky o válce galské. Výsledkem těchto bojů bylo začlenění Galie do Římské říše. Novou hranicí, která však byla stále ohrožována ze strany svobodných germánských kmenů, se stává řeka Rýn. Na přiložené mapě jsou pak znázorněny galské kmeny ( napsané červeně ) v okolí Paříže a Caesarovo tažení k dobytí Galie ( modré šipky ). Keltská kultura byla považována za jednu z nejvyspělejších až do doby, kdy počátkem našeho letopočtu Římané a Germáni vytlačili laténskou Keltskou kulturu ze střední Evropy. V Británii a Irsku se naproti tomu drželi na svém území a rozvíjeli svoji kulturu dále. V sídlištích, které jsou na svou dobu moderně opevňována, vznikají řemeslné dílny a technicky vyspělá výroba způsobuje, že mizí individuální umělecké pojetí výroby. Keltové také jako jedni z prvních začali razit mince, přičemž vzhled je různý s měnícím se způsobem ražby. Pro všech mince je však typické schematické pojetí, přičemž zobrazení na mincích symbolizují moc a mytologické výjevy. Rozkvět keltské společnosti jako takové byl pozastaven přibližně okolo roku 1 př.n.l. útoky germánských kmenů ze severu. Samotná Galie pak zaniká, když jí její panovník v roce 273, Esuvius Tetricus, zradil před rozhodující bitvou proti římským jednotkám.
Referát- Tutanchamon
11. listopadu 2007 v 17:38
Majitel "skromné" hrobky na dně Údolí králů označované egyptology jako KV 62, se vrátil na tento svět na začátku listopadu roku 1922. Tehdy Howard Carter, britský archeolog pracující ve službách lorda Carnarvona, objevil začátek schodiště vedoucího ke vstupu do tehdy ještě neznámé horobky...Měl na mále. v tyto dny motyky jeho dělníků prohledávaly poslední neprozkoumanou část Údolí králů a co víc, jeho chlebodárce, pátý lord z Carnarvonu, již nebyl ochoten nést finanční břemeno výzkumu, který trval několik let a nepřinesl očekávané výsledky...
Ihned po nálezu hrobky odešel kabelogram na zámek Highclere ve Skotsku a za několik

dnů, které uplynuly od objevu hrobky, pokračovaly práce, již za přítomnosti lorda Carnarvona. Nakonec ale nadešel 22. listopad, kdy Carter prorazil otvor v levém horním rohu zídky blokující vstup do vlastní hrobky.
Ale jak prožíval tyto chvíle sám Howard Carter? Tady jsou úryvky z jeho deníku:
"... nastal rozhodující okamžik. Třesoucíma se rukama jsem v levém horním rohu prorazil malý otvor. Tma a prázdný prostot, kam až železný prut dosáhl, naznačovaly, že cokoli, co leží za ním je prázdné... Následovala zkouška svíčkou, aby bylo možno vyloučit přítomnost jedovatých plynů, a pak, po rozšíření otvoru, vsunul jsem dovnitř svíčku... Nejprve jsem nic neviděl, z komory unikal horký vzduch, který způsobil chvění plamene svíčky. Za chvíli ale můj zrak přivykl světlu a uvnitř místnosti jsem začal rozeznávat detaily: zvláštní zvířata, sochy a zlato. Zlato se blýskalo všude. Na chvíli, která se ostatním musela zdát jako věčnost, jsem strnul v úžasu. Když se lord Carnarvon, který už déle nemohl snášt napětí, nervozně zeptal : 'Vidíte něco?' Dokázal jsem ze sebe vypravit pouze : 'Ano, nádherné věci.'
Byla tak objevena nevyloupená hrobka egyptského faraona, která dodnes přitahuje obrovskou pozornost. Nálezy z několika málo místností dnes vyplňují podstatnou část plochy druhého patra Egyptského muzea v Káhiře a patří mezi nejcenější dědictví světové kultury.
Kdo tedy byl slavný Tutanchamon?
Bez nadsázky můžeme říci, že ho proslavila zejména jeho smrt na prahu dospělosti. Její skutečná příčina a průběh jsou ale dodnes zahaleny rouškou tajemství. Tutanchamon byl posledním potomkem slavného rodu Thutmosů, jeho dědečkem byl Amenhotep III. a otcem proslulý náboženský reformátor Amenhotep IV. Achnaton. Za manželku pojal svou nevlastní sestru Anchesen paamon (dceru Nefertiti). Sám Tutanchamon žil přibližně v letech 1359- 1342 př.n.l. a vládl zhruba 9 let. Dožil se věku kolem 19 let a je známý tím, že neučinil nic významného, čím yb se zapsal do historie. Nebo snad....

V této době proběhly významné politické a náboženské změny mající za cíl normalizaci poměrů v zemi. Po Smenchkareovi (což bylo asi další jméno Nefertiti v době jejího mocenského vrcholu, kdy měla vládnout celé zemi) byl druhým panovníkem, který se výrazně odklonil od monoteistického náboženství svého otce a přesunul hlavní město do oblasti Memfidy poblíž dnešní Káhiry. I díky své "bezvýznamnosti" zřejmě jeho hrobka unikla pozornosti lupičů. Brzy po jejím dokončení byl vchod zasypán sutí a na ní si postavili svá obydlí řemeslníci pracující na hrobce Ramesse VI. A tak od konce února roku 1342 ležela panovníkova mumie nedotčena ve své hrobce.




